Seminář na téma Platónův dialog Sofistés, pořádaný Mezinárodním centrem pro studium Platóna a platónských kořenů západní filosofie při Mezinárodní filosofické akademii (IAP) v Lichtenštejnsku, Ústavem filosofie a religionistiky FF UK v Praze, Českou platónskou společností (ČPS) a Katedrou filosofie a religionistiky TF JU v Českých Budějovicích, se uskutečnil 22.-26. června 2009 v Lichtenštejnsku. Jeho konání bylo podpořeno vzdělávacím grantem FM EHP/Norsko č. 2/001/08/2 v rámci projektu „Platónův dialog Sofistés“. V průběhu prvních měsíců konání projektu bylo vybráno 15 studentů ze zúčastněných institucí z České republiky, kteří byli společně s dvěma tutory (A. Havlíček a J. Jinek) uvítáni na půdě zahraniční partnerské instituce. Původní záměr (deklarovaný rovněž v projektu) poskytnout rovnoměrné zastoupení studentům tří českých partnerských institucí (po pěti studentech z UK, JU a ČPS) bez ohledu na to, nakolik jsou jednotlivě pokročilí ve studiu antické filosofie, se pro nedostatečný zájem studentů TF JU nepodařilo naplnit (skutečný poměr studentů byl: UK – 7, ČPS – 6, JU – 2).
Hlavním cílem semináře bylo připravit jeho účastníky na mezinárodní konferenci na stejné téma, která se bude v rámci téhož projektu konat v listopadu t.r. Prostředí výjezdního semináře mělo umožnit velmi intenzivní studium Platónova obtížného textu. Cílem bylo rovněž poskytnout studentům zkušenost akademické spolupráce se zahraniční institucí a zprostředkovat rovněž kontakt s jejími představiteli. Z hlediska celkového zaměření projektu mělo setkání pomoci zkoordinovat spolupráci českých a zahraniční instituce při organizaci listopadové konference a rovněž otevřít prostor pro příští spolupráci.
Příprava semináře zahrnovala shromáždění relevantní sekundární literatury a individuální i společnou odbornou přípravu účastníků (četbu textu Sofisty a příslušných sekundárních textů). Úkolem studentů bylo důkladně se seznámit s primárním dílem a dále zpracovat referát na základě jednoho ze sekundárních textů, případně představit ucelenou interpretační pozici některého významného autora. Úkolem tutorů byla příprava odborného vedení četby a sekundárních textů, k čemuž dobře posloužila jejich nedávná účast na mezinárodní konferenci o Sofistovi ve španělském Benasque (27.-31. května 2009, organizátoři: B. Bosssiová a T. M. Robinson).
V pondělí 22. června se skupina českých účastníků vydala na cestu do Lichtenštejnska. Cestování malým autobusem, jeho moderní vybavení a rovněž vstřícnost řidiče umožnily skupině pracovat rovněž během jízdy. Po cestě se podařilo přečíst – i když prozatím bez jakýchkoli komentářů a diskusí – celý dialog. Večer po příjezdu do hotelu Steg a po ubytování účastníků (ubytování části z nich bylo sice poněkud skromné, avšak komunitní) byl seminář oficiálně zahájen ve společenské místnosti hotelu. Jako první dostala slovo E. Luhanová, která představila dialog Sofistés v širším rámci Platónových pozdních děl, přičemž do značné míry vycházela z interpretace E. Wyllera (Pozdní Platón, Praha 1996). Zbytek večera byl věnován intenzivnímu studiu úvodní části dialogu (Soph. 216-218).
Následující den byl vyhrazen uvítání českých účastníků na půdě lichtenštejnské IAP. Při této příležitosti byla uspořádána organizační schůzka akademických zástupců partnerských institucí týkající se přípravy podzimní konference. Na půdě IAP se dále pokračovalo v četbě Sofisty, na programu byla metoda dělení (diairésis) a její předvedení v podobě prvních sedmi definic sofisty (Soph. 219-226, 226-232, 232-236). Byly předneseny referáty o dvou příspěvcích ze zmiňované nedávné konference v Benasque, L. Poláčka o Kahnově výkladu dialogu a P. Polanského, který referoval o textu T. M. Robinsona, Protagoras, Socrates, and the definition of „sophist“ in the Sophist. O. Gál si připravil příspěvek syntetického charakteru, v němž se věnoval Gadamerově interpretaci dialogu Sofistés v kontextu jeho platónských studií. Upozornil přitom zejména na skutečnost, že Gadamerova systematicky nanejvýš zajímavá, avšak poměrně vyhraněná pozice se dopouští některých zjevných historicko-hermeneutických nepřesností. Večer pokračovala četba pasáže dialogu týkající se aporie nejsoucího (Soph. 236-239). Vyslechli jsme referát P. Josisové k příspěvku N. Notomiho z konference v Benasque, který nazvala Aporie nejsoucna: nemyslitelné, nevyslovitelné, nevyjádřitelné, nevýměrné – a ani to ne (Soph. 236d9 – 239b3). Notomi klade důraz především na logos, který je pojítkem mezi dvěma různými významy paralelních pojmů jsoucí – nejsoucí. J. Štern se zaměřil na obtížnou interpretaci dialogu Sofistés M. Heideggera, zejména obtížné pasáže o bytí nejsoucího. Heidegger tomuto dialogu věnoval rozsáhlou monografii, psanou formou podrobného komentáře (Platon. Sophistes, Frankfurt a.M. 1992); jeho interpretace se v dalším průběhu semináře stala pro některé účastníky závazným vodítkem.
Následujícího dne se skupina pro velmi špatné počasí v místě konání vydala na cestu do nedaleké italské části Švýcarska – Tessinu. Po cestě jsme se v autobuse seznámili s interpretací dialogu Sofistés G. Realeho (Platón, Praha 2005). Po prohlídce města Lugana následovalo v locarnském parku na břehu jezera Maggiore čtení pasáže pojednávající o problematice obrazu (Soph.239d-241a) a rovněž o tzv. sofistově námitce (Soph. 241a-242b). A. Tesař se v následujícím referátu zaměřil na článek N. Notomiho Plato Against Parmenides: Sophist 236D-242B (in: S. Stern-Gillet – K. Corrigan [vyd.], Reading Ancient Texts, I, Essays in Honour of Denis O’Brien, Leiden – Boston 2007, str. 167-187), na jehož základě nám (rovněž pomocí názorné přílohy) dále přiblížil originální Notomiho pozici, jež usiluje o dialektické spojení jak nejsoucna a jsoucna, tak jejich různých rovin, které bývají zpravidla vykládány jako principiálně odlišné (viz např. již zmínění Wyller a Reale). Referát rovněž přiblížil odborný spor mezi Notomim a D. O’Brienem, jehož výsledkem mohou být dosti prudké výměny, jejichž svědkem byli tutoři již na zmiňované konferenci v Benasque a které budou zajisté pokračovat na pražské konferenci, jíž se oba autoři zúčastní. Po příjezdu zpět do hotelu jsme pokračovali četbou pasáže o aporii jsoucího, a to o a) aporii pluralistů a monistů (Soph. 242c-246a), b) aporii materialistů a idealistů (246a-249c). P. Víznerová následně přednesla referát o příspěvku B. Bossiové z Benasque, Plato and Parmenides: Genuine Parricide?
Ve čtvrtek následovalo další setkání s představiteli IAP. Čtena byla pasáž o dialektice (Soph.249c-251a, 251a-254c) a nejvyšších rodech (Soph. 254d-259e). Referáty si připravili P. Bláha o dalším příspěvku z Benasque (J. Aguirre, Plato’s Sophist and the Aristotelian being) a O. Kamenický o kapitole pojednávající o nejvyšších rodech z publikace P. Seligmana, Being and Not-being (The Hague 1974).
Pátek byl vyhrazen návštěvě klášterní knihovny v nedalekém St. Gallenu a muzea v Curychu. Volné chvíle ve městě a v autobusu byly přitom jako obvykle vyhrazeny Sofistovi – konkrétně diskusi o obtížném tématu nejvyšších rodů a rovněž referátům. Jednalo se za prvé o text K. Dortera, The Method of Division in the Sophist, přednesený v Benasque, který nám představil V. Bellovič. Dorter pokládá Sofistu ve vztahu k následujícímu Politikovi pouze za přípravný dialog, který představuje pouze první stupeň dialektické cesty, jemuž ovšem stále chybí zakotvení v dobru. Autor referátu vyjádřil pochybnost nad tímto výkladem, neboť podle něj nedostatečně oceňuje význam dialogu Sofistés a navíc není v souladu s dramatickou výstavbou dialogu, především neodpovídá roli diskutujícího partnera (Theaitéta). Dále byl J. Starým představen text A. Goméze-Loba, Plato’s Description of Dialectic in the Sophist 253d1-e2 (in: Phronesis, 22, 1977, str. 29-47), věnující se jedné z nejobtížnějších pasáží, o níž dokonce i M. Heidegger (!) řekl, že jí nerozumí. Goméz-Lobo napadá jediný nám známý systematický pokus o výklad této pasáže z pera J. Stenzela (Studien zur Entwicklung der Platonischen Dialektik, Breslau 1917), aniž by ovšem nabídl přesvědčivou alternativu. N. Poljakov referoval o článku dalšího z účastníků jak benasqueské, tak pražské konference D. Ambuela, What Are They and Why Are They There?, zabývajícím se podstatou a statusem nejvyšších rodů z hlediska toho, jak se Platón jejich prostřednictvím staví k předchozí eleatské a hérakleitovské tradici. Rovněž D. Ambuel je ve sporu s D. O’Brienem, takže se můžeme v Praze těšit na velmi živou diskusi.
V sobotu 27. 6. jsme se věnovali intenzivní četbě dialogu v hotelu Steg, tak abychom poslední den mohli v atobuse věnovat celkovému hodnocení dialogu a také vlastního semináře. Na programu byla pasáž o logu (Soph. 260a-264b) a závěrečný výměr sofisty (Soph. 264c-268d). V následující diskusi, která se protáhla do pozdních nočních hodin, jsme se rovněž vrátili k některým dřívějším klíčovým pasážím dialogu.
Cestu z Lichtenštějnska zpět do České republiky jsme věnovali diskusi a dosud neprosloveným referátům. E. Urbanová představila text B. Ramónové, Plato’s Concept of the Good and the Sophist (jednalo se opět o příspěvek z konference v Benasque), který se pokoušel upozornit na to, že Sofistés není, jak se obvykle tvrdí, zcela „hodnotově neutrální“ dialog. V dalších referátech se dostal ke slovu benasqueský příspěvek M. Narcyho The Platonic Definitions of Sophistry a dále Confordův výklad Platónovy teorie poznání.
Závěrem lze říci, že konaný seminář, který se snažil připravit své účastníky na další filosofická setkání (nejen) s Platónem, ukázal především dvě věci: 1) pochopit Platónovy pozdní dialogy je – přestože se účastníci důkladně seznámili s podstatnou částí toho, co k tématu napsali přední světoví odborníci – úkol nikoli pouze na jeden rok, ale spíše na celý život; 2) pozice některých účastníků jednoduše nemohou být smířeny. Je však možné stávat se pomocí vzájemné přátelské a nenásilné diskuse – slovy Platónova Politika – „stále dialektičtějšími“.

Praha, září 2009
Jakub Jinek

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu